Stále více lidí vyměňuje obrazovky za zvuk. Někteří jsou přímo závislí

Nadměrné poslech je problém.

Ty znaky uvidíte, pokud víte, kde máte hledat. Z ucha jim visí jedno bílé sluchátko Apple AirPod, možná je překryté pramenem vlasů, aby ho nebylo vidět. Najednou objevili zálibu v bezduchých úkolech, jako jsou mytí nádobí, lehké zahrádkaření či skládání prádla.

Opakují banální fráze jako „mmhmm“ a „jasné, žádný problém“, které mají zakrýt fakt, že ve skutečnosti poslouchají někoho jiného a ne vás.

Váš partner, rodič, kamarád zda dítě mohou být závislí od zvuku.

Možná právě poslouchají přes hromadný hovor své blízké kamarádů nebo poslouchají v reálném čase myslitelů přes audio aplikaci Clubhouse. Možná jsou zahloubení do nové části kriminálního podcast nebo si užívají audioknihu.

Mentální nebyl přítomen

V minulém roce, kdy poklesly osobní setkání a setřeli se hranice mezi prací, domovem a volným časem, se rekordní počet lidí uchýlil k nehudebních zvukovému obsahu. Může být vítanou mentální přestávkou, pokusem o únik z monotónního pandemického života nebo způsobem, jak se socializovat na dálku. Hlasy mohou přetnout nekonečné ticho nebo odfiltrovat otravné tlachání.

A po měsících práce z domu a zahánění nudy na Netflix už někteří lidé prostě nechtějí dívat do obrazovek – nebo se jim jen minuly dobré filmy a seriály.

Stejně jako starý známý čas strávený před obrazovkou, i mnoho času stráveného poslechem může do vašeho života přinést dobré i špatné věci. Vše závisí na tom, jak zvuk posloucháte a jak máte nastavenou hlasitost.

Poslech hlasů se liší od dívání do obrazovky zejména tím, že při něm můžete snadněji dělat i jiné věci. Podobné jsou v tom, že můžete být na obou „závislí“, co vám brání být plně přítomni pro lidi ve vašem okolí.